ÚSMĚV
Úsměv, to je typická grimasa, kterou reagujeme na vtipy, radostné novinky, pozdrav či nějakou pomoc, která provází naše radostné vnitřní rozpoložení. Ale to už všichni moc dobře víme.
Důležité je, uvědomit si, že úsměv je mnohem více než pouhá grimasa. Je to energie, kterou přenášíme na druhé, je to něco, co nás určitým způsobem reprezentuje a vytváří to, jak nás druzí vnímají.
V dnešní době je spousta lidí, kteří sílu a kouzlo úsměvu hází za hlavu a jsou neustále zamračení a málokdy se usmějí. Když se někdo usměje na ně, tak mu úsměv sotva oplatí a za každou cenu se snaží být vážní.
Je ale škoda, že takový lidé si neuvědomují, že s úsměvem to dotáhnou mnohem dále než s kamennou tváří. Vždyť úsměv rozdává radost, zlepšuje atmosféru, vzbuzuje pocit bezpečí a nadšení, zpříjemňuje chmurné chvilky a nezapomínejme na to, že úsměv a smích nám prodlužuje život.
Teď ale nemluvím o neupřímném úsměvu. Takový nikoho neoklame, všichni poznají, že jde o mechanický úsměv a takový nikdo nebere vážně.
Mluvím teď o opravdovém úsměvu, o takovém úsměvu, který jde od srdce a vychází z našeho nitra a tyto úsměvy, dělají nakonec i dobré obchody.
Profesor James V McConnell: „Lidé, kteří se smějí, řídí druhé, vyučují a prodávají mnohem snáze, a dokonce vychovávají i šťastnější děti. Váš úsměv v sobě nese mnohem více informací, než když jste zamračení. To je také důvod, proč povzbuzování je mnohem efektivnější metodou výuky než trestání“
Nemohu si odpustit, zmínit zde i dva skvělé úryvky z knihy „Jak získávat přátele a působit na lidi“ od Dale Carnegie (kterou vám mimochodem vřele doporučuji), kde zmiňuje skvělou radu, kterou kdysi poskytl světu esejista Elbert Hubard.
Moudrá rada od esejisty Elberta Hubarda:
„Kdykoliv vycházíte ze dveří, narovnejte se, neste hlavu hrdě vzhůru a zhluboka se nadechněte. Dopřejte si doušek slunečního svitu, pozdravte své přátele s úsměvem a mějte srdce na dlani. Neobávejte se, že budete nepochopeni, a neztrácejte ani minutu tím, že byste přemítali o svých nepřátelích. Soustřeďte se upřeně na to, čeho byste chtěli dosáhnout, a aniž byste ztráceli směr, zamiřte rovnou ke svému cíli. Myslete na velké a vznešené věci, které byste rádi vykonali, a pak, jak budou plynout dny, docela mimoděk využijte všechny příležitosti, které vedou k naplnění vašich cílů, právě tak jako bere mořský korál z přílivu a odlivu svou sílu k životu. Představujte si, jací chcete být: schopní, svědomití, užiteční, a samo myšlení už vás přemění k tomuto obrazu… Pamatujte, že myšlenka vládne tělu. Zachovejte si správné duševní rozpoložení – buďte odvážní, upřímní a milí. Správně myslet, znamená totéž, co tvořit. Všechny věci přicházejí skrze naše touhy a naše upřímné modlitby jsou pak vyslyšeny. Stáváme se tím, nač se naše srdce pevně upnulo v představách. Narovnejte se a neste hlavu hrdě vzhůru. Jsme samými bohy v zárodku.“
Tím druhým úryvkem z knihy je zmínka o tom, jak se před lety v jednom obchodním domě projevilo vedení svým prodavačům, kteří přestáli tlak, jemuž byli po dobu Vánoc vystaveni. Vedení projevilo svůj výraz uznání v podobě vyvěšeného inzerátu s textem:
„Hodnota úsměvu ve vánočním čase:
Nestojí nic, ale znamená mnoho.
Obohatí každého, komu je určen, aniž ubere těm, kteří jej dávají.
Trvá pouhou chvilku, ale leckdy uvízne v paměti na dlouhou dobu.
Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj mohl obejít, a nikdo naopak tak chudý, aby se jím nestal bohatším.
Vytváří šťastné domovy, podceňuje dobrou vůli v obchodě a je znamením přátelství.
Je odpočinkem unavenému, denním světlem pro sklíčeného, sluneční září pro smutného a přirozenou protilátkou na potíže života.
Nemůžeme si ho koupit, vyžebrat, vypůjčit ani ukrást, protože není žádným pozemským statkem, dříve než je darován.
A jestliže vás jím v poslední minutě vyčerpávajících předvánočních nákupů náš prodavač už nemá sílu obdarovat, můžeme vás poprosit o jeden váš?
Neboť nikdo nepotřebuje úsměv tolik jako ten, kdo už nemá žádný na rozdávání!“
Tak co, nemyslíte, že je na čase se začít více usmívat? Rád bych tento článek završil něčím odlehčujícím. K tomu jsem si propůjčil slohovou práci, kterou vytvořila postava Sue Heckové v jednom z dílů ze seriálu Průměrňákovi. Možná to není jeden z nejlepších textů, ale určitě stojí za zamyšlení.
Je úsměv nakažlivý? „Po mnoha pokusech na několika možných subjektech včetně členů rodiny, přátel, servírky od červeného humra a nepřátelského dítěte se mi bohužel nepodařilo potvrdit mou hypotézu. Nicméně odmítám jako spousta vědců vzdát se po prvním neúspěchu. Einsteinovi trvalo 10 let dokázat, že E=mc2 a i kdyby mi mělo tak dlouho trvat dokázat, že je úsměv nakažlivý, ráda si počkám, protože věřím, že existuje něco vymykající se logice. Jeden francouzský neurolog napsal, že radost se projevuje stahováním obličejových svalů, ale do pohybu je musí uvést příjemné vnitřní emoce. Připomeňte si úsměvy osobností, které způsobily radost na celém světě – Mona Lisa, Justin Bieber. Některým budu pro smích, to vím, stejně jako kdysi John Gurdon. Na střední mu říkali, že z něj vědec nikdy nebude, a přitom získal Nobelovu cenu. To mi jen dokazuje, že když vámi lidé opovrhují a myslí si, že jsou chytřejší, neznamená to ještě, že nemůžete získat Nobelovku. A tak budu ve svém výzkumu pokračovat, jeden úsměv po druhém, dokud nedokážu, že úsměv je nakažlivý. Vždyť na světě, kde se lidé neusmívají, žít nechci!“
Percy Bysshe Shelley: „Nikdo není opravdu dobře oblečen, nenosí-li na tváři úsměv.“
Neznámý autor: „Úsměv nestojí nic, ale udělá mnoho.“
Tak nezapomeňte, usmívejte se! 🙂
O autorovi
- Zakladatel Člověka bez hranic. Nadšenec do cestování, adrenalinových sportů, osobního rozvoje a online podnikání s láskou k affiliate marketingu. Mým cílem je motivovat a inspirovat lidi, ukázat jim, že všechno je možné, pokud si jdete houževnatě za svým.
