Člověk bez hranic

ISLAND V 7 DNECH

Island, nádherná země známá svoji krásnou přírodou a nehostinnou krajinou. Mnoho lidí se sem vydává hledat dobrodružství a zažít tak nezapomenutelné okamžiky. Ani já jsem neodolal a rozhodl se na tento ostrov vypravit.

Byl to od malička jeden z mých největších cestovatelských snů a díky mé kamarádce Míše Trykarové, se mi podařilo procestovat Island způsobem, jaký jsem ani nečekal. Míša na Islandu žila a pracovala téměř rok. Dokonce si sem nechala dovést trajektem i své auto a díky tomuto autíčku jsem neztvrdnul jen na pár místech a neutratil hromadu peněz za půjčení auta. Společně s červeným peugeotem jsme procestovali po okraji celý Island, což bylo fantastické. Měl jsem příležitost vidět opravdu mnoho z Islandské přírody.

Pro fanoušky krátkých článků vkládám na konec video z tohoto tripu, dokonale vystihující celou cestu a zážitky, které jsme během našeho výletu zažili. Video vás neochudí ani o mapu a názvy míst, které jsme navštívili a prozkoumali. A pro ty, co rádi čtou a užívají si kouzelných fotek, pusťme se do toho!

1 den: Příjezd

Přistál jsem kolem 4. hodiny odpoledne místního času na letišti Keflavík a s Míšou jsem měl sraz až druhý den ráno. Využil jsem tedy volného dne, abych si prohlédnul Reykjavík. V první řadě jsem se ovšem musel nějak dostat z letiště, protože kolem je prakticky jen pustina a do hlavního města to není zrovna blízko. Doporučuji si dopředu zabukovat lístky od společnosti FlyBus, která jezdí se svými autobusy celodenně jedinou linku, a to letiště – Reykjavík, a když si připlatíte, tak vás odvezou i k místu vašeho ubytování. Rozhodl jsem se přečkat svoji první noc v bushotelu, kde spíte společně s dalšími návštěvníky v pokojích na palandách. Je to poměrně levné, postele a pokoje vypadají dobře a nepřijdete ani o hezkou společenskou místnost, kde se můžete seznámit s lidmi z různých koutů světa, nehledě na to, že odsud máte blízko jak centrum, tak i oceán.

Po příjezdu do bushotelu jsem neváhal, nechal si věci na pokoji a vyrazil prozkoumat Reykjavík. Moc nejsem na takové kulturní věci, jako jsou města a památky, a tak jsem se zde dlouho nezdržel a pádil rovnou k oceánu. Cestou k vodě se mi hned přihodilo několik věcí. Nejdříve mě asi půl hodiny pronásledoval nějaký lesní bezdomovec –  musel jsem přidat do kroku, abych ho setřásl. Chvilku na to jsem pomáhal cyklistovi „přebrodit“ kolo přes vykopanou propast, a nakonec jsem se dostal do řeči s místním otužilcem, který se brouzdal v oceánu. Den se poměrně vyvedl a i na obloze se drželo slunečné počasí.

2 den: Od vodopádů k procházce po ledovci

Druhý den brzo ráno mě Míša vyzvedla a hned jsme vyrazili na naší okružnou jízdu kolem Islandu. První zastávkou byly nádherné vodopády Seljalandsfoss a Skógafoss a před setměním jsme se ještě stihli projít po ledovci Sólheimajökul, který byl krásně pokrytý sopečným prachem, ale i tak to klouzalo jako čert. Pokud se tedy rozhodnete po něm nějakou chvíli drápat bez vybavení nebo speciální obuvi, tak si dávejte veliký pozor a našlapujte opatrně ať neuklouznete a nezlomíte si nohu. Taky by mohla vaše cesta skončit dřív, než začala.

Asi hodinu jsem si užíval procházení po ledovci, než se začalo stmívat a musel jsem se vrátit dolů a najít vhodné místo na stanování. Nakonec jsme to zalomili na mechovém porostu vedle silnice. Mimochodem, na Islandu narazíte na míle dlouhé pláně vyvřelé lávy pokryté hustým mechem měkkým jako peřinka – vypadá to opravdu nádherně.

3 den: Hurá až k cíli!

Snažili jsme se každý den vstávat po 6. hodině ranní, abychom toho stihli vždycky co nejvíce. Sotva vysvitlo slunko a my už jsme měli sbalený stan a namířeno do kaňonu Fjabrárgljúfur. Bylo nádherné slunečné počasí, ještě nikde žádní turisti, a až na ten silný studený vítr to byl krásný start do dalšího dne. Prohlédli jsme si kaňon z vrchu, udělali několik fotek a vyrazili na další místo, kde nás konečně čekal pořádný hike. Ještě před odjezdem jsem si chtěl udělat vydatnou snídani, jenže kvůli tomu silnému větru to byl téměř nemožný úkol a Míša už ztrácela trpělivost s čekáním. Nezbývalo mi nic jiného než to zabalit a vychutnat si tu luxusně studenou hruškovou nutriční kaši pěkně za jízdy v autě.

Namířili jsme si to přímo do Skaftafell, kde jsme si zvolili tu nejnáročnější trasu, což byla skvělá volba, jelikož jsme na cestě nepotkali ani živáčka. Hike nám trval tam a zpět celé odpoledne. Během cesty máte možnost užít si spousty výhledů a různorodé přírody. Na své si přijde i hustý porost, řada potůčků a strmých a úzkých kopců, ale nejvíce oceníte finální posezení u vody s výhledem na led, sníh a zamrzlý vodopád, tak hurá až k cíli!

4 den: Magnificent view

Opět jsme nemrhali časem a vstali pěkně před vysvitnutím prvních slunečních paprsků. Než jsme sbalili stan a všechny věci, už bylo hezky vidět a počasí nám opět přálo. Ráno začalo krásným slunečným svitem, které vás doslova nabíjelo pozitivní energií.

Tentokrát naše první zastávka byla na naprosto magickém místě, které se nazývá Jokullonid. Tohle místo mě úplně nadchlo a vyvolávalo ve mně skvělý uspokojivý pocit. Myslím, že bez zbytečného odkladu, zde mohu rovnou přiložit fotografii, která vám dá mnohem více než sebedetailnější popis.

Po tomto skvělém startu do dalšího dne nás nohy, respektive kola našeho nadupaného vozidla, zavedly do staré zachovalé vikingské vesničky Stokksnes. Tato vesnička se schovává za horou s mrakovou čepičkou a k jejímu prozkoumání vám brání už jen nesmyslných 10 eur, které se u průsmyku vybírají.

Střechy většiny budov byly pokryté mechem a celá vesnice byla ohraničena vysokou palisádou s pár malými věžičkami, na které jste si mohli vylézt. Žádné zábrany v osadě nejsou, ani průvodci nebo hlídači, takže si můžete prozkoumat všechny budovy skrz na skrz, ale počítejte s tím, že většina z nich bude uvnitř lehce pod vodou, jako většina povrchu v celé vesnici.

Dále následovala dlouhá jízda až do Mývatnu, kde nás čekalo snad nejvíc aktivit z naší cesty kolem Islandu. Cestou tam jsme však stihli udělat ještě několik zastávek u několika vodopádů (ano, těch je na Islandu opravdu hojně, ale třeba takový Hengifoss za zastávku určitě stojí).

Jakmile jsme dorazili do Mývatnu, utábořili jsme se v místním kempu a dopřáli si konečně vysněnou sprchu, udělali jsme si večeři a šli poctivě spát natěšeni na další den (tahle noc byla snad nejstudenější, klepal jsem se jak osika).

5 den: Peklo?

Pátý den jsme si to zamířili přímo do samotného „pekla“. Po rozbřesku jsme navštívili geotermální pole Hverir nedaleko islandského jezera Mývatn, které je plné bublajícího bahna, horkých jezírek, sirných nánosů a kouřících průduchů. Celé prostředí působí jako sci-fi film z jiné planety.

Po vyproštění z pekla jsme vyrazili na podobně ďábelské místo, a to přímo do kráteru Vítí v oblasti Krafla. Dnes je tento kráter zatopený vodou a své jméno získal v době, kdy lidé věřili, že pod sopkami se nachází peklo. Takže to, že míříme do pekla, nebyl až tak úplně jen řečnický obrat.

Po těchto ohnivých místech následovala cesta k masivnímu vodopádu Dettifoss s největším obsahem vody v Evropě. Je to opravdu skvělý, dech beroucí pocit, stát vedle tohoto velikána a nechat do sebe narážet větrem unášené kapky z dopadající vody. A jelikož mám rád trochu toho adrenalinu v krvi, tak jsem se rozhodl udělat nějakou amazing fotku, která mi bude připomínat tento okamžik. Skočil jsem si na výstupek ze skály a sedl na jeho okraj. Skvělý pocit, skvělá fotka, ale pak lézt zpátky…

Kráterů není nikdy dost a musím říct, že tento jsem si opravdu užil. Hverfjall – sopečný kráter, který svým tvarem dominuje krajině kolem jezera Mývatn. Už nemusím nic doplňovat, podívejte se sami na krátké minutové video. Jo, a vítr mi zde odnesl moji oblíbenou čepici.

Tento nabitý den jsme zakončili v místních termálních pramenech. Naprosto skvělá relaxace! Ale vlastně, tímto náš den ještě neskončil. Míša v té době pracovala na svém kalendáři z Islandu a za každou cenu potřebovala udělat jednu fotku na jednom speciálním místě, které bylo absolutně mimo kurz na nejvzdálenější pozici Islandu desítky kilometrů daleko. Vypravili jsme se tedy ještě na jednu cestu. Když jsme tam dorazili, tak už byla úplná tma a v takové tmě toto místo nahánělo celkem hrůzu a monumenty vypadaly jako nějaké mimozemské objekty. Přesvědčte se sami.

6 den: Za velrybami a hurá domů

Blíží se pomalu konec naší výpravy, a ještě jsme neprozkoumali tajuplný oceán. Vydáváme se proto vstříc do hlubin Severního ledového oceánu, unášeni větrem do neznáma. Ano, takhle krmím své kamarády, ale k vám budu upřímný. V Húsavíku jsme si koupili vstup na loď a společně s posádkou jsme vyrazili na oceán pozorovat velryby. Celá plavba trvala přibližně 3 hodiny.

Před námi byla už jen dlouhá cesta napříč poslední třetinou ostrova. Zastavili jsme se u několika dalších vodopádů, pohladili a nakrmili divoké koně, viděli nahánění ovcí a najednou byl konec tohoto neskutečného výletu. Míša mě vysadila v noci na letišti a já už jen čekal do 6 ráno na svůj let domů.

Tímto bych chtěl Míše poděkovat za skvělý zážitek! A mimochodem, Míša je vášnivá cestovatelka a prozkoumala už opravdu velký kus naší planety, tak se neváhejte podívat na její instagram, kde narazíte na spousty úžasných fotek z jejích cest!

 

A jak jsem na začátku slíbil, zde je video z celé naší výpravy. 🙂