COSPLAY – VŽIJTE SE DO JINÉ ROLE

COSPLAY – VŽIJTE SE DO JINÉ ROLE

Upozornění pro všechny vyznavače sportu, který je stále nedostatečně oceněn – gaučing. Tento sport v sobě zahrnuje vše – nedostatek pohybu a intelektuální činnosti. Pokud jste takovým typem člověka a chtěli byste rozšířit své aktivity, je tento článek pro vás jako stvořený. Mohl by vás inspirovat k velkému životnímu kroku – najít si další hobby.

INZERÁT

Jste kreativní? Umíte šít? K tomu jste zruční, kutilství vám není cizí, výtvarně jste též nadaní a máte v oblibě anime, mangu či filmy a knihy plné postav s mimořádnými schopnostmi i vzhledem? Pokud ano, pak aniž byste to tušili, máte docela slušně našlápnuto k tomu, aby se z vás stal cosplayer.

POPIS ČINNOSTI

Cosplay, z anglického costume play (kostýmová hra), se ve světě těší značné oblibě, především v USA a Asii. Za zemi vzniku se označuje Japonsko.

Ti, co propadli kouzlu cosplay, si vytváří kostýmy svých oblíbených fantasy či sci-fi postav a vdechnou jim život svým hereckým výkonem a průpravou.

Nejedná se o žádný výstřelek, nýbrž o čas beroucí koníček, který je náročný jak po finanční, tak i zpracovatelské stránce. Cosplayer musí myslet na všechny detaily své postavy – líčení, účes, způsob chůze a mluvy, kostým, ale i na zvyky a oblíbené hlášky.

Řekla bych, že v České republice je cosplay zatím v plenkách – má již své příznivce, ale prozatím není moc známý, což určitě nemusí být na škodu. Můžeme se jít podívat na Festival Fantazie v Chotěboři, kde se setkáme zejména s postavami západních filmů. Pokud máte raději východní kulturu, zajděte na Animefest do Brna. V Čechách je velikou výhodou, že na rozdíl od světa se u nás nehodnotí pouze kostým. Veliký důraz se klade i na herecký výkon, jak se dotyčný sžil se svou rolí.

CO VÁM COSPLAY MŮŽE NABÍDNOUT?

Nyní, když víme, co cosplay obnáší, pojďme se zamyslet, co na něm jeho příznivci mají. Kupříkladu já, než jsem se o cosplayi dozvěděla poprvé, jsem si myslela, že lidé potřebu se převlékat za jiné osoby uspokojují při Halloweenu, či různých karnevalech. Domnívala jsem se, že pokud se v dnešní době chceme vydávat za někoho jiného, využíváme výhod anonymity na internetu, či při výše zmíněných akcích. Nebo je někdo vyznavačem odstínů šedi.

Myslím si, že důvodem, proč je cosplay tolik populární, je ona maska. Maska, za kterou se schováme a můžeme na chvíli být někým jiným. Zapomenout na své problémy a realitu. Je to i forma relaxu, kdy se nemusíme přetvařovat. Například si stačí připravit kostým Hulka a všechen vztek a frustraci ze sebe hezky vykřičíme. A náhodou někoho třeba praštíme… v rámci role, samozřejmě.

Cosplay se mi jeví jako veřejné vystoupení z davu, kdy se hrdě hlásíme k víře, že svět by byl lepší s hrdiny, kteří vládnou super schopnostmi. Že si přejeme, aby svět zažil trošku dobrodružství, které s sebou nesou osudy těchto postav. Nebo snad, že toužíme, abychom my sami oplývali těmito silami, díky kterým bychom získali to, co postrádáme – respekt, úctu, sílu, sebevědomí. Nebo je to celé jednoduché a prostě nás nepřijali na DAMU, a tak se musíme předvádět jinak.

Popravdě bych si já osobně cosplay ráda zkusila, ale znám se. Spíchnout nějaký kostým, přemýšlet nad tím, vložit do toho peníze (a ruku na srdce, o levný koníček se nejedná), to je veliké rozhodnutí. A další věc – koho bych chtěla ztvárnit? Black Widow mám ráda, jenže můj „mazanec“ oproti six packu Scarlett Johansson se v upnutém oblečku asi moc vyjímat nebude. Pravděpodobně bych skončila u výše zmíněného Hulka, jelikož většina ženských hrdinek je sexy, super krásných a atraktivních a já je přirozeně nechci „shodit“.

Na závěr článku bych snad už jen řekla, že cosplay je dle mého názoru i vyjádřením sama sebe. Ovšem, ztvárňujeme někoho jiného, ale i výběr postavy o nás mnoho vypovídá. Cosplay je velkým krokem ke strhnutí zábran, zábava a neškodná touha lidí po lepším světě, kde dobro vítězí nad zlem.

Sdílejte:
Facebook
Google+
Twitter
YouTube
Instagram

O autorovi

Kristýna Zadinová
Kristýna Zadinová
Jmenuji se Kristýna Zadinová a kdysi dávno jsem psala. Ráda a hodně. Teď se snažím k tomuto koníčku najít cestu zpět v podobě krátkých článků. Vedle toho studuji vysokou školu a snažím se malými krůčky jít za svými sny. Na prvním místě je pro mě rodina a přátelé, což jsou moje dva opěrné body.

Nezapomněli jste na něco?